Vůdce Al-Káidy se domluvil s USA a Saúdy na vyslání 5 000 bojovníků do Sýrie

04.09.2012 16:16

 

Reportáže ze Středního východu hlásí, že militant, který v Afghánistánu bojoval bok po boku spolu s Usámou bin Ládinem, a který je nyní vůdcem skupiny spojené s Al-Káidou v Jižním Jemenu, potvrdil dohodu se Spojenými státy a Saúdskou Arábií o vyslání 5 000 bojovníků Al-Káidy do Sýrie.
 
Tarik al-Fadhli, džihádistický vůdce povstání z Jižního Jemenu a muž osobně vycvičený Bin Ládinem, úspěšně vyjednal s činiteli USA a Saúdů vyslání 5 000 džihádistických bojovníků přes Turecko, aby pomohli syrským rebelům s jejich pokusem svrhnout prezidenta Bašára Al-Assáda, hlásí AlAlam. Tuto zprávu rovněž ohlásil AdenAlghad.net.
 
V novinové interview al-Fadhli odhalil, že se dohodl na převozu 5 000 militantů z jihojemenských měst Zanzibar a Jaar do Sýrie, aby bojovali ve válce vedené proti syrskému režimu ozbrojenými skupinami včetně těch spojených s Al-Káidou.
 
Tito militanti, kteří se sami označují za přívržence šaríy se přidají k dalším skupinám bojovníků Al-Káidy, kteří zaplavili Sýrii z Libye, Iráku a Turecka za pomoci mocností NATO a států Zálivu. Zpráva ze 30. července v londýnském Guardian přiznává, že bojovníci Al-Káidy syrským rebelům velí a učí je vyrábět bomby.
 
Rada pro mezinárodní vztahy (Council on Foreign Relations, CFR), nejvlivnější (nejen) americký politický think-tank a úzký spojenec ministerstva zahraničí USA nedávno pochválil přítomnost bojovníků Al-Káidy v Sýrii, přičemž RAND Corporation ohlásila, že tato teroristická skupina zodpovídá za sebevražedné útoky a automobilové bomby, které už způsobily více než 200 mrtvých a 1 000 zraněných.
 
Prezident Barack Obama nedávno podepsal tajný rozkaz potvrzující, že použije peněz daňových poplatníků k podpoře syrských rebelů nesmrtící pomocí. New York Times však přiznávají, že CIA pomáhá propašovat rebelům přes turecké hranice i těžkou výzbroj zaplacenou Saúdskou Arábií a Katarem.
 
Šejk Fadhli projevil svou ochotu začít s novou aliancí se Saúdskou Arábií, která mu pomohla s výcvikem během jeho mudžahidínských let, a oznámil regionální dohodu o přesunu bojovníků Al-Káidy z jemenského území do Turecka a na syrskou frontu, což vysvětluje i náhlé stažení ozbrojenců z Abyanu.
 
Jemenské úřady byly schopny obnovit pořádek v Zanzibaru a Jaaru letos v červenci až po bitvách, kdy zabili četné bojovníky Al-Káidy.
 
AlAlam popisuje al-Fadhliho jako jednoho ze starších kmene Abyan a bývalého vůdce Al-Káidy. Podle New York Times Jemen al-Fadhliho odsoudil jako jednoho z nejnebezpečnějších teroristů v zemi.
 
Jak ale zdůraznili pozorovatelé, mnozí podezírají jemenskou vládu z toho, že kultivuje džihádistické aktivity tím, že toleruje přítomnost Al-Káidy uvnitř svých hranic.
 
Jeremy Scahil počátkem letošního roku v Nation’s uvedl, že Od války mudžáhidínů proti Sovětům v Afghánistánu v 80. letech a jejím pokračování po 11.9 byl Saleh proslulý pěstováním hrozby Al-Káidy a dalších militantů, aby mohl ospravedlnit a rozšířit financování boje proti terorismu, stejně jako vyzbrojování od Spojených států a Saúdské Arábie, čímž zvyšuje svou moc uvnitř země a neutralizuje oponenty.
 
Al-Fadhli se pokusil distancovat od tvrzení, že skupina, kterou vede, je přičleněná k Al-Káidě tím, že kolem svého tábora rozvěsil vlajky USA, přičemž hrála národní hymna. Ovšem al-Fadhli bojoval s Mudžahidíny spolu s Usámou bin Ládinem v Afghánistánu proti Sovětům. Přinejmenším po celá desetiletí tak býval užitečným nástrojem pro dosažení geopolitických cílů USA.
 
Vůdce Al-Káidy na Arabském poloostrově Nasir Abdul Kareem al-Wahayshi (čili Abú Basir) vydal audionahrávku, kde vyjadřuje vehementní podporu povstání v Jižním Jemenu vedenému al-Fadhlim. I syrský džihádistický stratég Abu Mus’ab al-Suri ve své knize odhalil, že al-Fadhli byl vyvolen a vycvičen Bin Ládinem k provozování džihádu v Jemenu.
 
Dohoda o vyslání militantů z Jemenu do Sýrie k podpoření agendy hegemonie Západu a svržení prezidenta Bašára Al-Assáda opět ilustruje, jak je Al-Káida geopolitickým pěšákem, pravidelně využívaným vojensko-průmyslovým komplexem k dosažení změn režimů na Středním východě a v Severní Africe.