Tak tohle už je moc. Na hradě Schwarzenbergovy manželky se hajluje!
20.01.2013 07:41
Orlice s nacistickým křížem v pařátech, dav hajlujících lidí, nadšeně zdvíhajících pravici k hradu. Tímto kýčovitým výjevem ve stylu realismu nacistické Třetí Říše se dodnes pyšní na rodovém sídle manželky Karla Schwarzenberga Theresy rozené Hardeggové.
Média si už všimla toho, že Theresa bez okolků přiznala, že její otec byl nacista (ač podle Karla Schwarzenberga měl jen "spornou pověst"). Byl členem NSDAP od roku 1930, velitelem-führerem SA a SS, jejichž vybrané členy cvičil v střelbě, a účastníkem puče z roku 1934, ve kterém byl zavražděn tehdejší rakouský kancléř Engelbert Dollfuss. Schwarzenbergovi o tom otevřeně hovoří v autorizovaném životopise, který sepsala redaktorka Schwarzenbergem vlastněného rakouského týdeníku Profil (obdoba českého Respektu). Kniha vyšla v nakaldatelství Torst v roce 2007.
Rovněž další členové rodiny Hardegů byli nacisté, připomíná zase pro změnu historik Petr Stehlík, majitel knižního vydavatelství s heraldickou a genealogickou tématikou, který se dlouhodobě věnuje otázkám šlechty. Friedrich hrabě Hardegg ze starší linie byl také členem ilegálních SA a podílel se na Johannových aktivitách, Hubert hrabě Hardegg byl zase členem SS, rovněž prováděl nelegální činnost a roku 1939 byl povýšen do hodnosti SS-oberststurmführera.
Stehlík připomíná, že mezi pučisty byli vedle Hardegga například pozdější SS-Oberstgruppenfüher Ernst Kaltenbrunner (popravený roku 1946 v Norimberku), průmyslník a 1. vedoucí rakouské průmyslové komory, SA-Obersturmbannführer Fritz Hamburger nebo další člen SA Robert Haider, otec pozdějšího korutanského hejtmana a předsedy rakouské strany FPÖ. I Hamburger a Haider mají se Schwarzenbergovou leccos společného, neboť Theresin pozdější milenec a papírenský průmyslový magnát Thomas Prinzhorn, se kterým za Schwarzenbergovými zády počala syna Karla Filipa, pocházel opět z nacistické rodiny (jeho otec byl nacista, stejně jako další členové jeho rodiny), která se navíc s rodinou Haiderů a Hamburgerů stýkala. Prinzhorn se později angažoval v politické straně Jörga Haidera a v roce 2002 se dokonce vyšvihl na Haiderova stranického zástupce.
"Haiderovi, Prinzhornovi a Hardeggovi jsou spjati svou nacistickou minulostí od 30. let minulého století do dnešní doby," píše Stehlík.
Někdo by mohl ozvat, že nelze hříchy rodičů přenášet na jejich děti. Souhlasím. Jenže někdy jsou chvíle, kdy potřebujeme vědět, z jaké rodiny ten či onen pochází, jaké prostředí ho formovalo a utvářelo, protože v sázce je příliš mnoho a rozhoduje vše. Právě i ona rodová minulost.
V případě volby prezidenta republiky to platí dvojnásob. A to i u rodiny manželky případného prezidenta. Role první dámy není zanedbatelná, jde o symbol. První dáma, která neumí česky, něco značí. První dáma, jejíž otec hajloval ne ze strachu, ale protože Hitlera obdivoval, jak Theresa Schwarzenbergová v autorizovaném životopise svého muže přiznala, také něco značí.
Jenže nacistické přesvědčení nebylo jen chvilkovým opojením šlechtického rodu Hardeggů, jak se ostatně stalo i dalším rodinám s modrou krví. Podle informací, které má freeglobe.cz k dispozici, se rodina Schwarzenbergovy manželky k nacismu až dosud hrdě hlasí.
Jak jinak si vysvětlit fakt, že zmíněný obraz, jehož reprodukci přinášíme, vévodí hodovní síni, reprezentativnímu prostoru hradu Hardegg, ležícímu v Rakousku jen 12 km od Znojma?
Obraz neleží někde zaprášený na půdě jako smutný doklad jedné historické epizody aristokratické rodiny. Dostalo se mu výsadního postavení, je takřka stěžejním dílem v celé místnosti, která dosud slouží k různým významným událostem.
Jde o sál se soudobými grafickými panely zachycujícími historii hradu, tedy o oficiální a veřejnosti přístupnou část sídla. Visel-li by obraz, na který jsou Hardeggové z nevím jakých příčin hrdí, v jejich soukromých prostorách, je to ještě něco jiného, než když ho veřejně vystavují na odiv v místnosti všem přístupné. Dá se to nazvat nějak jinak než veřejným přiznáním se, že rodina je na tuto etapu své historie hrdá?
Nejen to - na zmíněném hradě můžeme najít i mnohé fotografie rodinných příslušníků Hardeggů v nacistických uniformách. Je tedy jasné, že hákovými kříži na fotografiích a olejomalbách se rodina dodnes pyšní.
Bez zajímavosti není ani poslechnout si vyprávění předků, kteří dosvědčují, jak se v Hardeggu v září a říjnu 1938 bojovalo, když jednotky nacistického Freikorps opakovaně útočily na české pohraniční opevnění a na celnici stojící přímo u mostu přes řeku Dyji. Bojůvky Freikorpsu byly tehdy podporovány kulometnou palbou nacistické armády vedenou přímo z rodového hradu. Boje trvaly více jak deset dnů.
Celý příběh s olejomalbou hajlujících je o to pikantnější, že právě v tomto sále s nacistickou výzdobou se Karel Schwarzenberg se svojí nastávající seznámil, když se roku 1957 účastnil setkání aristokratů.
Raději si nechci představovat, jak by byl vyzdoben Pražský hrad, pokud by Karel Schwarzenberg ve volbě prezidenta uspěl...
Autor: Adam B. Bartoš
Zdroj: https://freeglobe.parlamentnilisty.cz