Máme právo vědět, co se domlouvá na Bilderbergu
10.06.2013 20:02
Zadejte si nyní do Googlu novinky, které se týkají konference skupiny Bilderberg. Přestože se toto setkání odehrává právě v současné době, nenajdete tam přílišné množství odkazů z médií hlavního proudu. Proč? Protože tato média přejala myšlenku, že se jedná o soukromý večírek bohatých a mocných členů Bilderbergu. Tedy pro veřejnost zde není nic k vidění. Nicméně diskuse, které probíhají za kulatým stolem Bilderbergu, formují firemní politiku velkých korporací, jakož i politiku vlád po celém světě. Proto každá jednotlivá osoba na této planetě má právo vědět, o čem se tam jedná.
Člověk musí pátrat, aby v současné době vyhledal nějaké příklady, kdy média hlavního proudu napsala něco o Bilderbergu. Přesto se během let tato média občas odhodlají k tomu, aby o této každoroční schůzce krátce informovala či aby alespoň přiznala, že tato skupina vůbec existuje. V obecném slova smyslu, pokud se k tomuto média hlavního proudu odhodlají, je to pouze z toho důvodu, aby udělala dlouhý nos na zástupce alternativních médií, protože za to jsou tato média přece placena. Lidé v médiích hlavního proudu nejsou placeni za přemýšlení či za formulování nějakého názoru, ale jsou placeni za to, že papouškují to, co je jim předloženo.
Hlavním konsensem mezi médii hlavního proudu a dokonce i mezi některými alternativními médii je to, že setkání Bilderberg je soukromým večírkem a z tohoto důvodu nás nemusí zajímat, o čem se tam diskutuje. Pokud účastníci něchtějí ostatním lidem sdělovat, o čem se tam hovoří, je to v pořádku, ale zcela jistě to neznamená, že by tato skupina měla mít v úmyslu něco nekalého.
Nicméně již od prvního zasedání Bilderbergu v roce 1954 platí, že mlčenlivost této skupiny není akceptovatelná. Ve skutečnosti není ani legální.
Podle Loganova zákona z roku 1799 nemá žádný občan Spojených států diskutovat záležitosti, či problémy své země s ostatními zeměmi se záměrem ovlivnit národní politiku své, či jiných zemí.
„Každý občan Spojených států, ať se nachází kdekoliv, jenž bez zplnomocnění úřadů Spojených států přímo, či nepřímo vstoupí a pokračuje v písemném styku, či se setká s jakoukoli cizí vládou, s jakýmkoli cizím úředníkem, či s agentem, tedy vstoupí-li do vztahu s úmyslem ovlivnit to, jakým způsobem jsou řízeny záležitosti cizí vlády, či jakéhokoli cizího úředníka, či agenta; tedy každý občan, který vstupuje do vztahu, jenž je v rozporu se zájmy Spojených států, či do takovéhoto vztahu vstupuje proto, aby zmařil opatření Spojených států, bude z tohoto důvodu pokutován, či bude uvězněn na dobu nejméně tří let, či obojí.“
Na seznamu hostů Bilderbergu jsou političtí představitelé a experti ze světa obchodu, financí, vědy a z akademického světa. Jen toto samo o sobě by mělo být dostačujícím důkazem toho, že toto setkání není obyčejným zahradním večírkem. Nicméně skutečnost, že tato skupina zveřejnila svoji agendu, která zahrnuje vše od zahraniční politiky Spojených států, přes vývoj na Blízkém východě, až po nacionalismus a populismus, jasně ukazuje na to, že tato skupina to myslí s něčím velmi vážně.
Na jejich webové stránce, jak nás média hlavního proudu rychle upozornila, je uveden jako důvod setkání Bilderbergu to, že jeho účastníci „chtějí v klidu naslouchat, přemýšlet a sbírat náhledy a že toto uskupení nemá žádnou detailní agendu, nevydává žádné usnesení, o ničem nehlasuje a nejsou vydávána žádná politická stanoviska.“
Nicméně je naivní se domnívat, že národní politika jednotlivých zemí nebyla skupinou Bilderberg ani trochu ovlivněna. Žádná skupina lidí, ani obyčejných Američanů, ani elit se neschází a nediskutuje proto, aby se poté opět, jen tak, spokojeně rozešla. Vždy je někde někdo ovlivněn, aby podnikl nějaký čin.
Ve své knize Bohatství národů napsal Adam Smith: „Lidé stejných obchodních profesí se spolu občas stýkají z toho důvodu, aby se poveselili a pro zábavu, ale jejich konverzace končí konspirací proti veřejnosti.“
Jak napsal ve svém článku Kurt Nimmo z Infowars.com již v roce 2008: „Musím říci, že ti, kteří věří, že králové, královny, princové, kancléři, předsedové vlád, prezidenti, velvyslanci, sekretáři státu, investoři z Wall Street, mezinárodní bankéři, vedoucí pracovníci z médií, prezidenti nadnárodních korporací atd., se scházejí každý rok jen proto, aby se pouze naprázdno angažovali v neformálních diskusích, aniž by se ´snažili o to najít jakýkoli konsensus ve velkých otázkách´, jak to jednou vyjádřil bývalý britský ministr financí, Denis Healey, jsou neskutečně naivní. Samozřejmě, že se členové Bilderbergu snaží o dosažení konsensu. O jaký konsensus se jedná? Nejde o nic menšího, než o ustanovení jedné světové vlády.“
Tedy každý představitel Spojených států, který kdy schůzku Bilderberg navštívil, porušil Loganův zákon. Z tohoto důvodu mají Američané právo vědět, co se odehrává za zavřenými dveřmi Bilderbergu.