KRYMSKÝ PARLAMENT „AKCELERUJE KRIZI“, HLASUJE PRO PŘIPOJENÍ K RUSKU
06.03.2014 17:56
Zatímco svět je přesvědčen, že Putinova úterní tisková konference byla doznáním, že pokukuje po tom, co na to Západ, realita s tím nemá nic společného, Krymský parlament teď ve čtvrtek před několika hodinami hlasoval o připojení k Rusku a jeho Moskvou podporovaná vláda stanovila referendum do 10 dnů od tohoto rozhodnutí během toho, o čem Reuters říká, že je „dramatickou eskalací krize kvůli tomuto černomořskému poloostrovu Ukrajiny.“ Aby bylo jasno, lnutí Krymu – který má většinu etnických Rusů – k Moskvě spolu s opozicí ke Kyjevu je dobře známo, ale tohle náhlé urychlení kroků k uvedení Krymu formálně pod vládu Moskvy přichází, během toho, jak se vůdci Evropské unie shromažďují na nouzovém zasedání, aby hledali cesty nátlaku na Rusko, aby se stáhlo zpět a přijalo zprostředkování.
A teď jediné, co musí Putin udělat, je sednou si na zadek a říct, že to lidé se vyslovili, a bez jediné kapky krve tuto zemi v podstatě rozdělili na dvě části s tím, že pro-ruské sentimenty se rovněž silně rozhořívají po celé východní Ukrajině – s jistou chutí následovat příklad Krymu. Přesně tak, jak jsme to říkali od samého počátku.
Od Reuters:
Krymský parlament hlasoval jednohlasně „o vstupu do Ruské federace s právy příslušníků Ruské federace.“ Vicepremiér Krymu, domovem z ruské černomořské námořní základny Sevastopolu, řekl, že referendum o statutu proběhne 16. března. Oznámení, o němž diplomaté tvrdí, že by k němu nemohlo dojít bez schválení ruského presidenta Vladimira Putina, zvedlo sázky v této nejvážnější konfrontaci východ-západ od Studené války.
Putin vypadá, že zdaleka nehledá nějaká diplomatická východiska, a rozhodl se vytvářet fakta v terénu ještě před tím, než se bude Západ schopen dohodnout na dalších symbolických akcích proti němu.
Vůdci EU byli odhodláni k varování, nikoliv však k sankcím na Rusko kvůli jeho vojenské intervenci ani poté, co Moskva zavrhla Západní diplomatické úsilí k jejímu přesvědčení, že má zpět na jejich základny stáhnout své síly na Krymu s více než 2 milionovým obyvatelstvem.
President Evropské komise Jose Manuel Barroso v Twitterovém poselství sdělil: „Stojíme za jednotnou a úplnou Ukrajinou.“
Francouzský president Francois Hollande reportérům při příjezdu na summit řekl: „Dojde k nejsilnějšímu možnému nátlaku na Rusko, aby začalo se snižováním napětí, a v tomto tlaku je samozřejmě eventuální možnost uchýlit se k sankcím.“
Aby se to zajistilo, tak nová kyjevská vláda – která dost možná zabíjela své vlastní občany, aby se dostala k moci, přičemž ty hrůzy sváděla na Janukoviče, jak to bylo popsáno včera – reagovala takovým způsobem, jakým na ni nahlíží Putin, a toto referendum vyhlásila za ilegálních a zahájila proti krymskému ministerskému předsedovi Sergeji Askjonovi trestní vyšetřování, ten byl jmenován regionálním parlamentem minulý týden. Ukrajinská vláda neuznala ani jeho pravomoci ani autoritu tohoto parlamentu. Ovšem teď už je pro Kyjev moc pozdě, aby Krymu vnucoval svou vůli.
Mezi tím vůdci EU potvrdili, že Putin drží v ruce všechny karty, a vyslali Rusku kvůli vojenské intervenci na Ukrajině varování, neuvalili však sankce, i poté, co Moskva zavrhla Západní diplomatické úsilí přesvědčit ji, aby na Krymu stáhla síly zpět na jejich základny. Podle zdrojů EU vůdci shromáždění v Bruselu zatím odložili diskusi o sankcích na Rusko až na novou schůzku plánovanou do dvou týdnů. Jak jsme uvedli včera, kvůli rozhodným námitkám silné německé průmyslové lobby, Evropa nikdy nerealizuje plnocenné sankce a přinejlepším zůstane u nějakých optických plácnutí přes ruku, která nemají na Rusko žádný reálný odrazující účinek.
Ale zpátky na Krym, kde činitelé parlamentu řekli, že voliči dostanou dvě otázky: měl by se Krym stát součástí Ruské federace a měl by se Krym vrátit k předchozí ústavě z roku 1992, která dává tomuto regionu vyšší autonomii?
„Kdyby nebylo neustálých hrozeb od současných ilegálních ukrajinských úřadů, možná bychom se nevydali jinou cestou,“ řekl reportérům před parlamentní budovou hlavního města Krymu Simferopolu zastupující mluvčí parlamentu Sergej Cekov.
„Myslím, že budeme-li věci nazývat pravými jmény, pak došlo k anexi Krymu Ukrajinou. Právě kvůli tomuto naladění a pocitu jsme dospěli k rozhodnutí přidat se k Rusku. Myslím, že v něm se budeme cítit daleko příjemněji.“
Mezi tím vším je Evropa zaměstnána idiotskými schůzemi a summity zosnovanými Johnem Kerrym, který spěšně poukázal, jak ta schůzka byla konstruktivní. Možná by mohla být i konstruktivnější, kdyby se jí zúčastnilo Rusko:
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov se odmítl se svým novým ukrajinským protějškem sejít nebo sestavit „kontaktní skupinu“, která by ve středu při rozhovorech v Paříži hledala řešení krize i přes to, jak US státní sekretář John Kerry a evropští kolegové lomili rukama. Tito dva muži se opětovně sejdou ve čtvrtek v Římě.
Napětí se na Krymu vystupňovalo poté, co byl ve středu vedoucí vyslanec Spojených národů na Krymu obklíčen pro-ruským davem, ohrožován a donucen utéct zpět do svého letadla a uletět ze země.
Vypadá nepravděpodobně, že by summit EU v Bruselu přijal více než jen symbolická opatření proti největšímu dodavateli plynu pro Evropu, protože ani průmyslová lokomotiva kontinentu Německo ani jeho finanční centrum Británie netouží vydat se po takové cestě.
Krátce, neformální summit EU bude věnován převážně projevům podpory nové pro-Západní ukrajinské vládě reprezentované ministerským předsedou Arsenijem Jacenjukem, který se ho zúčastní, i když Kyjev není ani členem EU ani uznaným kandidátem na členství.
Jacenjuk po schůzce s presidentem Evropského parlamentu Martinem Schulzem apeloval na Rusko, aby reagovalo na úsilí o zprostředkování.
Lavrov po dni diplomacie s vysokými sázkami ve středu v Paříži odmítl mluvit s ministrem zahraničí Ukrajiny Andrijem Deščicjou, jehož novou vládu Moskva neuznává.
Když Lavrov vycházel z francouzského ministerstva zahraničí, ptali se ho, zda se sešel se svým ukrajinským protějškem. „A to je kdo?“ zeptal se ruský ministr.
Drží se také Putinovy linie – zesměšňované Západem – že Moskva nevelí těm vojskům bez národního označení, která převzala kontrolu nad Krymem a oblehla ukrajinské síly, a tudíž jim nemůže dát rozkaz k návratu zpět na základny.
Následně řekl Kerry, že nikdy neočekával, že by dostal Lavrova a Deščicju přímo do jedné místnosti, ale diplomaté řekli, že Francie a Německo toho zkoušeli dosáhnout.
Západní diplomaté řekli, že je pořád ještě naděje, že by, jak jednou už Lavrov hlásil Putinovi, Rusko mohlo akceptovat myšlenku na „kontaktní skupinu“ se zapojením jak Moskvy, tak Kyjeva, stejně jako Spojených států a evropských mocností, aby se hledalo řešení.
Zůstávejte u naděje. Mezi tím Putin s každým dalším uplynulým dnem konsoliduje své nové území, i když Západ je na vážkách, Evropa není schopna shromáždit půjčky na výkup z dluhů slíbené Ukrajině, a Kerry dále jen kecá.
Zdroj: www.ac24.cz/