Evropská dluhová krize: Deprese a rostoucí počet sebevražd
06.09.2012 16:12
Rostoucí počet globálních a evropských zdravotnických subjektů varuje, že zavedení a intenzifikace úsporných opatření vedlo k prudkému nárůstu psychických problémů, sebevražd, zneužívání alkoholu a žádostí o antidepresiva, protože lidé bojují s psychologickými důsledky celoevropské recese.
„Nikdo by neměl být překvapen, že faktory, jako je nezaměstnanost, dluhy a rozpady vztahů, můžou způsobit záchvaty duševních chorob a může dohnat lidi k sebevraždě,“ řekl Richard Colwill z British mental health charity Sane.
„Zdá se tu být spojení mezi mírou nezaměstnanosti a počtem sebevražd,“ řekl a odkázal na studii od British Medical Journal, podle které mohlo více jak 1 tisíc lidí spáchat sebevraždu ve Velké Británii kvůli dopadům recese. „Tento výzkum odráží jiné práce o rostoucím počtu sebevražd po celé Evropě.“
Podle Josée Van Remoortela, poradce evropské organizace Mental Health Europe (MHE), finanční krize ovlivňuje „všechny oblasti života“, nikoli pouze ekonomiku, a její vliv na duševní zdraví je, že vytváří „hlubokou propast v naší společnosti.“
Nedávný průzkum praktických lékařů (rodinných lékařů) ve Velké Británii ukázal, že z 300 zkoumaných rodinných lékařů většina uvedla, že úsporná opatření poškodila zdraví jejich pacientů.
Sedmdesát šest procent uvedlo, že jejich pacienti byli nemocní vzhledem k ekonomické situaci a 77 procent uvedlo, že jejich pacienti vyhledali léčbu úzkosti.