EU je vrahem i hrobníkem naši civilizace
21.08.2012 20:20
Civilizace vznikají, fungují, prosperují a hynou. Ta naše společná evropská v posledních třech stoletích neskutečně kvetla a i přes patrné nedostatky si lidé zvykli na prostý, nezvratný a velmi milý fakt: děti žijí a vždy budou žít znatelně lépe, než žili jejich rodiče. Ovšem právě s tím je konec. EU je tady.
Fakta:
Společná zahraniční politika: jsme pro demokracii všude. Všude, kromě vůči USA loajální despocii. Nejvíce nám tedy záleží na demokracii v reálně, nikoliv formálně, nezávislých zemích, které nás bezprostředně obklopují a jsou k demokracii zralé zhruba tak, jako pětileté dítě k hrání si s ručním kulometem uprostřed davu kolemjdoucích.
Nezáleží přitom kolik životů to bude stát, hlavně aby byly svrženy tamní pevné režimy a namísto nich nastolena kriminální anarchie a nezávislé volby, v nichž s přehledem zvítězí nová a ještě pevnější ruka. Nejpravděpodobněji islamisté.
Ti demokracii samozřejmě zase rázem zruší a spolu s ní pro jistotu i jakýkoliv světský stát. A my se ocitneme v obklopení zcela demokraticky nastolených teroristických chalífátů, od kterých samozřejmě neočekáváme nic zlého. Co bychom neudělali pro pseudohumanismus, zvláště pak když striktně odpovídá úzkému zájmu evropských bankovně-byrokratických elit.
Nepřetržité (demokratické) krveprolití z těchto zemí přirozeně vyhání zástupy zoufalých uprchlíků. No a kam jinam by běželi, než k nám. Z těchto nešťastných a zbídačelých lidí se pak velmi rychle stávají řádní příjemci sociálních dávek, jejíchž potomci trpí utkvělou představou, že to my jsme jim něco dlužní a nikoliv oni nám. A tak usilovně volí levici a nedostanou-li vše, co si zrovna umanou, pak se jim bojíme jit na oči.
Společná ekonomická politika: je velmi prostá. Daňme a regulujme vše, dokud se to hýbe. A jakmile se to hýbat přestane, začněme to subvencovat. EU by mohla zajisté již dnes snadno doplnit pověstná Orwellovská hesla o několik svých vlastních objevů, například „debilitou k prosperitě“ či „byrokratizací k efektivitě“. Co k tomu dodat, „v nevědomosti je síla“.
Společná finanční politika: zadlužme se, zaplatí to budoucí generace. Hups, to my jsme tou budoucí generaci a to my máme platit za bezhlavost těch minulých? No určitě to lze vyřešit ještě mnohonásobně vyššími dluhy, daněmi a inflací.
Vždyť si tak jenom zdvojnásobíme ceny reálně obchodovatelných komodit, včetně benzínu a jídla. Však lidi to utáhnou, no prostě budou muset mít méně dětí no. Určitě utáhnou, kdo by nechtěl odložit finanční apokalypsu o několik dalších drahocenných roků a komu sejde na tom, že v takovém případě následně bude ještě větší? Hlavní je, že k tomu nedojde před koncem tohoto volebního období.
Z toho plyne:
EU všude a EU nadevše.
Centralizovat, byrokratizovat a krást. A to poslední jenom tak vysoko a natolik ve velkém, že si toho nikdo nevšimne. Zvláště pak s ohledem na kvalitu domácích sdělovacích prostředků, kdo by se prosím vás takových médií bál?
Jen prosím neotravujte se zprůhledněním rozhodovacích mechanismů a demokratizací, to jsou záležitosti nově vznikajících chalífátů v severní Africe a na příměstí Paříže a Londýna.
Podívejte se tedy na současnou situaci očima budoucího historika:
Evropa se nezadržitelně propadá do naprosto bezprecedentní dluhové pasti.
Obyvatelstvo vymírá a přeživší sotva živí své starce a cizí přistěhovalce, kteří díky pohodlí sociálního systému a nic nedělání jako jediní netrpí nedostatkem dětí.
Kolem kontinentů se dramatický formuje souvislé pásmo revolucí, občanských válek a po zuby vyzbrojených islamistů.
Příměstí metropolí někdejších kolonizátorů jsou již dnes kolonizovány jejich někdejšími poddanými.
A uprostřed těchto planoucích předměstí, hynoucích ekonomik, sílících vnějších nepřátel a vymíracích národů stojí Brusel.
Město bující byrokracie, bojující s dluhy ještě většími dluhy, s následky sociálního státu ještě větším sociálním státem a s následky regulací ještě větší regulací.
Řekněte, vážený historiku z 22. století, kdybyste byl býval žil na počátku 21. století, byl by jste eurooptimistou?